Vítáme Vás na oficiálních stránkách Paintball Březová. Nepřehlédněte články!!! "Jak si zahrát paintball zadarmo" a "Slevové karty" 
Dobré odpoledne, dnes je úterý 19. září 2017 svátek má: Zita Počet přístupů: 1292740
Německá verze  
Hledání
Fotoalbum
Odběr novinek
Jméno
Email
Počítadlo
ashrae 62.1api 1104aws d1.1aws download2014 asme standardasme a17.1ASME Y14.5IPC A-610Easme b31.1asme b31.3ASME QEI-1
Zásah v Entebbe

  27.června 1976 startuje z letiště v Tel Avivu letoun Airbus A-300 francouzských aerolinií. Má letět do Paříže s mezipřistáním v Aténách. Vše je ale jinak. Po startu z Atén ovládají letoun únosci. Mezi 254 cestujícími jsou čtyři teroristé dva členové palestinské organizace PFLP (Popular Front for the Liberation of Palestine – Lidová fronta osvobození Palestiny) a dva ze západoněmecké teroristické organizace Baader-meinhoff. Přepadení piloti dostávají rozkaz změnit kurz do Benghazi v Lybyi a po doplnění paliva pokračovat nad Súdánem do Ugandy. Její vládnoucí diktátor Idi Dada Amin souhlasí s přistáním letounu na ugandském letišti v Entebbe. Teroristé k nimž se po přistání připojují další tři členové PFLP, požadují: „Na palubě letounu je několik desítek občanů židovské národnosti. Výměnou za ně požadujem od jejich vlády propuštění 53 Palestinců z OOP, vězněných v Izraeli!“

  Izraelská vláda – známá tvrdým postupem proti teroristům – se zpočátku obává provedení vojenské akce. Nechce ohrozit pasažéry z dalších zemí, kteří jsou na palubě letounu. Rozhoduje propuštění části rukojmích. Poté na palubě zůstávají především občané židovského původu. Jsou zahájeny přípravy operace na jejich osvobození z rukou teroristů. Už před vlastním rozhodnutím vyjednávat stačí izraelské výzvědné služby rychle shromáždit údaje o únoscích, jejich rukojmích, o ugandské armádě i letišti v Entebbe. Stejně rychle je vytvořena speciální útočná skupina a v poušti je nacvičen útok na letoun a maketu letištního terminálu. Rozvědce se poměrně snadno daří získat údaje o letišti. Částečně je od izraelské firmy, která jeho větší část postavila, zbytek pak ze satelitních snímků.

  30. června teroristé propouštějí všechny rukojmí s výjimkou Židů a francouzské posádky.Ta odmítla letoun opustit. Celkem zůstávají na palubě 103 osoby. Propuštění cestující jsou okamžitě odesláni do Paříže, kde je vyslýchá izraelská a francouzská rozvědka, a tak mohou být využity nové informace. Cestující vypověděli, jak se únosci chovají, jak vypadají, jakou mají výzbroj i to, že jim velí jakýsi Wilfrid Boese. Předávají také dvě důležité informace. Letiště je obklíčeno ugandskými vojáky na vedlejších startovacích plochách stojí velký počet bojových letounů MiG-15, 17 a 21 ugandských vzdušných sil. Samotní rukojmí byli přemístěni do letištní haly.

  Zadržení rukojmích v cizí zemi, v tomto případě na území Ugandy, celou věc komlipkuje. Vztahy mezi Ugandou a Izraelem nesjou nejlepší. Proto nemůže být řeč o spolupráci ani o upozornění místních orgánů, že se Izrael pokusí osvobodit rukojmí silou. Útok bez předchozího upozornění zase nebude hodnocen jako akce proti teroristům, ale jako agrese proti Ugandě. Potvrzuje to chování ugandských vojáků na letišti.. Jejich sympatie se spíše přiklánějí na arabskou stranu než k rukojmím. Proto také izraelští štábní důstojníci, připravující akci, musí počítat s tím , že jakmile se objeví útočná skupina, vyvolá to útok ugandských vojáků. To nepochybně zpomalí rychlost úderu a následkem může být smrt rukojmích i fiasko celé operace.

  Po zvážení situace a všech aspektů zpracovává protikrizový štáb, řízený generálporučíkem Mordechajem Gurou, náčelníkem štábu izraelské armády scénář akce se všemi možnými možnostmi komplikací. Hlavním velitelem operace je jmenován brigadýr Dan Shomron a k jejímu provedení jsou určeny elitní jednotky izraelské armády – speciální jednotka generálního štábu Sayeret Matkal, dobrovolníci z 35. paradesantní brigády a průzkumníci-výsadkáři Sayeret Golany ze slavné brigády Golany. Pro zabezpečení operace je dodatečně vybrán určitý počet agentů Mossadu a zdravotní personál. Vedle výcviku úderné skupiny, který zahrnuje činnost za letu, při přistání a střet bez pomoci zvenčí, prodělávají speciální výcvik i piloti dopravních letounů, určených k provedení akce. Několik výsadkářů je seznámeno s obsluhou tankovacího zařízení, protože zásoba paliva u letounů stačí jen pro dolet na místo akce. Nádrže pro cestu zpět bude třeba naplnit přímo v Entebbe. Plánovaná akce dostává krycí název Blesk.
  V prvních dvou červencových dnech jsou do Afriky skrytě přepraveny dvě izraelské skupiny. První, složená z agentů Mossadu a výsadkářů Sayeret Matkal, se skrývá v blízkosti letiště v Entebbe. Úkolem agentů je upřesnění informací o situaci na letišti a tamější atmosféře. Výsadkáři mají zabezpočit hladký průběh akce těsně před intervencí přímo na letišti a zabránit útokům zvenčí. Ohrožení může přijít ze strany hlavního města Ugandy Kampaly, vzdálené 32 km od Entebbe. Je tam dislokovaná velká vojenská posádka, vyzbrojená tanky T-54 a obrněnými transportéry OT-64. proto mají výsadkáři před zahájením akce hlavními silami provést zaminování hlavních přístupů k letišti.
  Druhá skupina, rovněž složená z výsadkářů Sayeret Matkal, proniká do blízkosti letiště v Nairobi – hlavního města sousední Keňi. Pokud útočný oddíl podplukovníka Jonathana Netanyahu v rámci akce nestihne natankovat své letouny v Entebbe, musí za tímto účelem odletět právě do Nairobi. To mají zabezpečit ukrytí výsadkáři. A to jak v případě, kdy dá vláda Keňi souhlas k přistání, tak i při zamítavém stanovisku. V tomto případě mají výsadkáři ovládnout letiště a udržet ho až do konce tankování paliva.
  Kabinet izraelské vlády přijímá 3. července ve 14.00 hodin konečné rozhodnutí k operaci na osvobození rukojmích. Skupina izraelských letadel začíná v 15.00 hodin startovat. Vzdálenost 9600 kilometrů má překonat bez jakékoliv cizí navigace. Musí se vyhnout vzdušnému prostoru znepřáteleného Egypta a Súdánu. Vzlétají čtyři dopravní Herkulesy C-130 a dva Boeingy 707. v Herkulesech letí výsadkáři a jejich dopravní prostředky. První Boening přepravuje štáb velení operace spolu se spojovací ústřednou. Po celou dobu trvání akce má kroužit nad Entebbe a koordinovat činnost jednotlivých skupin. Druhý Boeing je vybaven jako létající nemocnice se zdravotnickým personálem. Startuje o dvě hodiny později.
  První dopravní letadlo se dotýká letištní plochy v Entebbe ve 23.01 hodin. Těsně před přistáním je použit první tah, který má pomoci k provedení akce. Letiště v Entebbe je vyrozuměno, že bude přistávat letoun z Izraele, na jehož palubě jsou tak, jak požadovali únosci, Palestinci propuštění z izraelského vězení. Stačí to k tomu, aby tato ohromující zpráva na několik minut oslabila bdělost únosců a ugandských vojáků. Letoun ještě nestačí zabrzdit a z jeho útrob začínají vyjíždět auta s výsadkáři. Od tohoto okamžiku mají na provedení celé akce 55 minut. je to tolik času, kolik potřebují jednotky ugandské armády k přesunu z Kampaly. Za prvním Herkulesem přistávají další. Z toho dva na boční přistávací dráze. Okamžitě po přistání prvního C-130 je použit další trik. Z jeho útrob vyjíždí černý nablýskaný mercedes, provedený podle vzoru osobní limuzíny Idi Amina. Originál tohoto automobilu je dobře znám v celé Ugandě. Proto se počítá s tím, že jeho věrná kopie vyvolá stejný dojem a typickou paniku, jako když se někde neočekávaně objeví hlava státu.

  Dvě skupiny výsadkářů zaujímají pozice u startovací a přistávací dráhy, mercedes a za ním dva landrovery jedou na plný plyn k letištnímu terminálu. Těsně u budovy na znamení ugandského strážného zpomalují. Od tohoto okamžiku probíhá vše bleskurychle. Při pohledu dvou strážných na „Aminův mercedes“ jim na chvíli zatuhne krev. Dívají se na landrovery, jedoucími za limuzínou a vidí, že v nich jsou lidé, oblečení do typických obleků příslušníky OOP, tedy Palestinci. Proč ale jsou všichni ozbrojeni? Rychle sahají po zbraních, ale zaváhají. Nabíjením kalašnikova ztrácejí několik vteřin. Z předních bočních oken mercedesu padají výstřely. Podplukovník „Joni“ Netanyahu a řidič auta-výsadkář střílí na strážné pistolemi Beretta M71 s tlumiči. Oba jsou vyhlášenými střelci, ale cíl minou. První z Uganďanů se dává na útěk. Krátká dávka z kulometu FN MAG na prvním landroveru, likviduje druhého strážného. Výsadkáři ze Sayeret Matkal pod velením majora „Muki“ Botzera vyskakují z vozidel a běží k hlavnímu vchodu do terminálu, odkud teroristé, varováni střelbou, zahajují palbu. Izraelci pronikají do budovy a ve vřavě výstřelů křičí hebrejsky a anglicky „Israeli army! Fall down, fall dawn!“ (Izraelská armáda! K zemi, k zemi!). Během 15 vteřin jsou zneškodněni čtyři nejnebezpečnější teroristé. Všichni rukojmí však výzvy neuposlechnou. Tři dezorientovaní lidé na ni nereagují. Jsou zabiti při přestřelce…. S první skupinou se dalším vchodem zároveň prodírá skupina výsadkářů. Rychle prohledají odpočinkové místnosti terminálu. V jedné z nich se střetnou s dalšími dvěma teroristy v civilu. Jeden z nich drží v ruce odjištěný granát. Padá k zemi a výsadkáři ho zasahují sérií výstřelů z Uzi. Při explozi granátu jsou oba teroristé zabiti a dva izraelští vojáci zraněni.V prvním patře výsadkáři zneškodňují ugandské vojáky. Z 10 minut určených k dobytí hlavní budovy, vyčerpala úderná skupina pouze tři.
  V prostoru letištní plochy mezitím probíhají boje se zbytky ugandských sil. Jednotlivé skupiny výsadkářů plní stanovené úkoly pod palbou. Ihned po přistání všech izraelských Herkulesů z nich výsadkáři plukovníka Vilnai vyloží obrněné transportéry M113 a BTR a začínají zajišťovat letiště ze směru Kampaly. Jedna z útočících skupin po krátkém boji obsazuje kontrolní věž a tak také přebírá kontrolu nad radiovým spojením s letištěm. Další skupina ničí palbou z granátometů stojící ugandské MiGy, aby po skončené akci nemohly stíhat izraelské letouny ve vzduchu. Ti, kteří ovládli budovy, prohledávají všechny místnosti a shromažďují rukojmí. Při tom jsou zabiti další tři teroristé. Průběh operace po celou dobu jejího trvání sleduje z kroužícího Boeingu Šomronův štáb. Po čtyřiceti minutách od zahájení skce a po zabezpečení terénu zahajují příslušníci pěší brigády Golany pod velením plukovníka Sagna evakuaci rukojmích do letounu. V padesáté třetí minutě opouští první C-130 s osvobozenými rukojmími startovací dráhu. Za malou chvíli, po sejmutí otisků prstů zabitých teroristů a zajištění evakuace, postupně odlétají zbývajícími izraelská dopravní letadla. V posledním okamžiku se Uganďané snaží zabránit čtvrtému letounu v odletu tím, že vypínají na letišti všechna světla. Pilot ale startuje, aniž by viděl vzletovou dráhu. Celá akce trvala 58 minut. ugandští vojáci, střežící letiště, se posily z Kampaly nedočkaly. Skupina izraelských letadel míří do Keňi její vláda naštěstí povoluje doplnění paliva v Nairobi. Taky jsou po tankování ranění výsadkáři předáni do sanitního letounu, který je dopravuje do nemocnice. Do Izraele se vrací skupina letounů přes oceán a Rudé moře.
  Výsledkem izraelské operace bylo osvobození všech rukojmích. Tři rukojmí během přestřelky útočné skupiny s teroristy zahynuli. Všichni teroristé byli zlikvidováni, zabito bylo od 25 do 35 ugandských vojáků a kolem stovky zraněno, dále bylo údajně zničeno 11 stíhacích letadel vojenského letectva Ugandy. Při akci byli zabiti dva izraelští vojáci: seržant Survin ze skupiny, útočící na řídící věz, a podplukovník Jonathan Netanyahu, známí jako „Joni“. Tento mladý podplukovník patřil v izraelské armádě k velmi populárním velitelům. Padl ve 40. minutě operace střelbou ugandského vojáka ve chvíli, kdy se po obsazení terminálu na okamžik vyklonil z okna budovy. Před zahájením operace se počítalo s daleko většími ztrátami. Zraněno bylo pouze několik Izraelců.
   Přepad Entebbe je příkladem dokonale připravené a provedené protiteroristické operace. Potvrdil, že může být proveden na kterémkoliv místě a nezávisle na politickém systému. Izraelská vláda tak poskytla důkaz,že je odhodlána své občany ubránit i přes značné překážky, a vojáci elitních útvarů přesvědčili, že dokáží profesionálně splnit ve jménu své vlády jakýkoliv rozkaz. Proto jim byl také na letišti Ben Guriona v Tel Avivu postaven pomník vděčnosti. Tato operace je dodnes příkladem a vzorem, jak osvobozovat rukojmí z rukou teroristů.

      
Zdroj: COMMANDO plus


Datum: 13.02.2005
Autor: ADMIN
Počet přístupů: 61419
hodnocení
1 | 2 | 3 | 4 | 5 Známka: 1.69
počet známek: 38835