1st  Special Forces Operational Detachment – D
 Jednou z nejvíce zmiňovaných protiteroristických jednotek světa je americká Delta. Oficiální označení zní     1st Special Forces Operational Detachment – D, což přeloženo do našeho jazyka znamená 1. Operační oddíl speciálních sil – D. Co ale znamená to D? Speciální síly americké armády se skládají z A – týmů. Jsou to dvanáctičlenné skupiny, které mohou samostatně provádět speciální operace v týlu protivníka. Pak jsou B – týmy t jsou skupiny velení a C týmy což jsou skupiny zabezpečení. D tým je pak speciálním protiteroristickým oddílem. Ve slovním kódu se D řekne v Angličtině Delta a tak jsme se dostali k tomu, proč se slovo Delta objevuje v neoficiálním názvu jednotky. Pod názvem Delta je jednotka známá hlavně díky filmu Delta Force s Chuckem Norisem.

   Historie           

 70. léta se proslavila vlnou teroristických útoků a únosů. Plukovník Charles A.Beckwith, který v letech 1962-63 pobýval u britské SAS (více ZDE), si byl velice dobře vědom toho, že Spojené státy nejsou vůbec připraveny na boj proti terorismu a záchranu amerických občanů mimo území USA. Stávající vojenské jednotky byly velice těžkopádné a delikátní operace na záchranu rukojmích by pak spíše připomínala malou válku. Žádný dobrý nápad nejde v armádě prosadit jednoduše a o tomto to platilo možná dvojnásob. Několik let úporné snahy nakonec vyústilo ve vznik oddílu speciálních sil, který se bude zaměřovat pouze na akce bezpečnostního charakteru tj. záchrana rukojmích, eliminace teroristů a zadržení osob nebezpečných USA. Oficiálně spatřil 1st SFOD – D světlo světa 19. listopadu 1977. Vzhledem k pobytu CH. Beckwitha u SAS se zkušenosti čerpaly právě odtud. SAS měla od 50. let s terorismem řadu zkušeností a to díky problémům v Severním Irsku. V té době se lepší zkušenosti sehnat nedaly. Téměř dva roky po vzniku byla Delta nasazena do skutečné akce – Operace Orlí Dráp na záchranu amerických rukojmí v Teheránu. Akce skončila naprostou katastrofou. Důvodem nebyl špatný výcvik, ale špatné plánování. Do operace bylo zapojeno příliš mnoho složek, které nejen, že spolu předtím necvičily, ale dokonce se nenáviděly. Naštěstí došlo k poučení a v rámci celých amerických ozbrojených sil vzniklo společné operační centrum pro speciální operace – Joint Special Operations Command známé spíše pod zkratkou SOCOM. Pod jeho velení spadá dnes i 1st SFOD – D.

Jednotka je zařazena mezi jednotky tajné. Americké orgány dlouho existenci takové jednotky popíraly. Dnes se k tématu 1st SFOD – D pouze nechtějí vyjadřovat. Označení nezazní nikdy, ale vždy se souhrnně hovoří o Speciálních silách. Přes veškeré utajování jsou známy následující nasazení:

1979 – Protiteroristický tým spolu s FBI na Pan Amerických hrách v Puerto Rico
1983 – Účast na operaci Urgent Fury na Grenadě
1984 – Asistence při únosu letadla Kuwaiti Airlines. Dva Američané přišli při osvobozování o život.
1985 – Asistence při únosu letadla společnosti TWA na Kypr.
1987 – Ochrana plukovníka Jamese „Nicka“ Rowa na základě zpráv o atentátu Vietnamských komunistů.
1989 – Záchrana rukojmích během operace Just Cause v Panamě.
1991 – Účast na lovu SCUDů s SAS během války v Zálivu.
1993 – Účast v jednotce Task Force Ranger v Somálsku při hledání Mohamada Farah Aidida. Tato operace je známa zvláště díky knize a filmu Blackhawn down – Černý jestřáb sestřelen. Během jedné operace došlo k sestřelení dvou vrtulníků UH-60 a Rangerům spolu s Deltou, kteří se záchrany účastnili, šlo brzy o jejich vlastní přežití.
1997 – Spolu se SAS se účastnili protiteroristické akce při obléhání rezidence Japonského Ambasadora v Limě v Peru.
2001 – Nasazení v Afghanistánu – až dosud.
2003 – Nasazení v Iráku – až dosud.
Uvedený výčet jistě potvrzuje skutečnost, že jednotka má veliké zkušenosti s bojovým nasazením.

    Organizace

 Jako každá jiná organizace má i tato jednotka svou strukturu. Velitel má hodnost Army Colonel. Jeho zástupce má hodnost Lieutenant Colonel. Rotám operačním, zabezpečení, zpravodajské, operační a logistické velí taktéž Lieutenant Colonel. Operační roty se skládají z 15-20 lidí. Ti se dělí na skupiny o 4-6 lidech. Lidé ve skupinách mají různou specializaci, ale v základu se dělí na střelce a odstřelovače. Střelci provádějí danou operaci s automatickými zbraněmi a odstřelovač je kryje svou speciální zbraní. Jednotlivé skupiny se dělí podle způsobu infiltrace – tj. způsobu přesunu – výsadková, vodní, pozemní.

   Výběrové řízení

 1st SFOD – D nepřijímá nikoho přímo z civilu. Má zájem pouze o ty, kteří již v ozbrojených silách slouží a mají zkušenosti. Proto má také tu nejhorší pověst u vedoucích personálních oddělení jiných útvarů. Funguje to asi tak, že ty nejschopnější z pěchoty si přetahují výsadkáři. Ty nejlepší od výsadkářů si přetáhnou speciální jednotky a ty nejlepší ze speciálních jednotek si přetáhne 1st SFOD – D. Vše je umocněno tím, že je několik jednotek umístněno na základně ve Fort Braggu! Úředníci z Delty procházejí osobní spisy nejlepších kapitánů a seržantů od speciálních jednotek a Rangers. Pokud se jim někdo líbí, pozvou si jej na předběžný pohovor. Pak následuje přezkoušení fyzické zdatnosti. Upozorňuji, že se jedná o lidi, kteří již působí ve zvláštních silách! Další nezbytnou podmínkou je výsadkářský výcvik. Pak teprve začíná měsíční výběrový kurz. Systém výběru je nelítostný a uspěje 12 ze 10, ale někdy třeba nikdo. Psychologické testy mají za úkol vytřídit nevyrovnané jedince, kteří nejsou schopni plánovaně zabít bez emocí. Během kurzu jsou prováděny pochody nebo spíše zrychlené přesuny s batohem. Zájemci mezi sebou nesmí mluvit. Instruktory jsou oslovovány jen minimálně a to jen podle čísel, které každý dostane na začátku. Během celého kurzu neví, jestli jsou v limitech nebo ne. Neustále se mění rozkazy a uchazeči jsou z nich brzo zmateni. To je první fáze, kterou spolní jen čtvrtina uchazečů – možná. Ti, kteří zbudou po vyhodnocení této fáze, dostanou batoh a vyrazí na přesun, kdy urazí 64 km za dva dny. Po přesunu mají 18 hodin na přečtení dvou knih a vypracování referátu o přečtených knihách. Důležitou informací je to, že to celé dělají beze spánku. Pak následuje pohovor s velitelem. Korunováno je to tím, že před vyhlášením konečných výsledků jsou při čekání  pozorováni z druhé místnosti. Celé výběrové řízení tím však není u konce. Absolvent je přidělen ke skupině, se kterou prochází výcvikem. Pokud se během výcviku zjistí, že nesplňuje požadavky na příslušníka 1st SFOD –D, tak má smůlu a skončil.

   Výcvik

 Úkoly jednotky jako je záchrana rukojmích, eliminace teroristů a zajištění nebezpečných osob více méně vymezují i oblast výcviku jednotky. Převážná část výcviku je soustředěna na boj v zastavěných oblastech. Jak už bylo uvedeno, do jednotky přicházejí lidé s určitými zkušenostmi a tak se nejedná o výcvik od základů. Jde především o vytvoření malých operativních týmů, které budou výtečně sehrané. Vše je podřízeno výše uvedenému cíli. Jednotka může být nasazena v rámci speciálních sil do terénu, ale tito lidé jsou specialisté na něco jiného. Jejich střelecké umění a umění taktiky je pilováno do preciznosti. Tito lidé nastřílejí za měsíc tolik jako jiná jednotka za celý rok.

   Výzbroj a výstroj

 Hlavní zbraní jednotky je karabina M4A1 a její další vývojové varianty. Zbraň je většinou opatřena kolimátorem a světlem na osvětlení cíle. Díky použití montážních lišt je možno zbraň osadit i dioptry a přístroji pro noční vidění. Příslušníci jednotky si své zbraně stříkají kamuflážními barvami podle oblasti, kde působí. Během současného nasazení v Afghánistánu například pískově žlutou a hnědou. Odstřelovači mají k dispozici různé zbraně, částečně podle vlastního vkusu. Od různě upravených M16, přes modernizované M14, až po velkorážové zbraně M82 barret. Výzbroj je většinou pouze lehká. Skupiny, které dostanou k dispozici i těžší zbraně jako granátomet M19 nebo různě lafetované kulomety. Výstroj je velice specifická. Příslušník speciálních sil může mít vzhled téměř robota nebo naopak divokého zarostlého smradlavého chlápka. Vše záleží na operaci. Dá se říci, že vše je podřízeno výsledku. Při zásahové akci je voják vybaven maskovacím oděvem pro příslušnou oblast, neprůstřelnou helmou a vestou. Zde je vidět trend v odlehčování výstroje a příslušníci speciálních sil tak nosí nejnovější modely jako je např. helma MICH specifikovaná právě pro ně. Přes neprůstřelnou vestu nosí různé modely nosného řemení, dá se říci podle osobního vkusu. Ve Spojených státech se řada firem zabývá výrobou takového řemení a různých taktických pomůcek. Řada vojáků používá to co se jim nejvíce osvědčilo, jak už jsem uvedl, což způsobuje, že vypadají na první pohled, v porovnání s běžnými jednotkami, chaoticky. V bojových operacích pak může dojít k tomu, že vojáci za účelem splynutí s obyvatelstvem nebo alespoň za účelem přiblížení se nosí části oděvů běžné pro oblasti operace, nechají si narůst vous (v některých oblastech muž musí mít vousy) a někdy dokonce osedlají místní zvířata. Při kontaktu s nimi je pak běžný voják trochu zmatený.

Během operací vojáci nemají na sobě žádné identifikační znaky, že se jedná o speciální síly. Při výcviku a na slavnostních uniformách vojáci nosí standardní označení speciálních sil. Nelze tedy ani pak zcela určit, že někdo patří k 1st SFOD – D.

   Spolupráce

 1st SFOD – D jak už bylo uvedeno patří k nejzkušenějším jednotkám. Roty fungují rotačním principem a tak jedna rota je v pohotovosti, jedna prochází výcvikem a jedna je v zahraničí. Ve světě speciálních sil je spolupráce běžná a jednotky se navzájem navštěvují, cvičí spolu a následně společně provádějí operace. Cílem je co největší sblížení v rámci protiteroristických jednotek a předávání zkušeností. V praxi pak k zásahům, například v Iráku, vyrážejí společně smíšené skupiny vojáků z různých jednotek. Do této komunity jsou zahrnuty i české protiteroristické jednotky jako je URN Policie ČR a také speciální jednotky AČR. Společný výcvik je všem  jen ku prospěchu – vždyť právě ve speciálních silách platí nejvíce, že beze ztrát se nejlépe učí na zkušenostech druhých.  




Zdroj: Commando.cz