V prosinci 1976 se čtyřčlenná „jednotka aktivní služby“ (jak této skupině říkala IRA) dostala do bytu v ulici Balcombe v Londýně, kde se zmocnila vystrašené starší dvojice jako rukojmí. Irové byli přesvědčeni, že se s policií dříve nebo později dohodnou na kompromisu. Protože bylo známo, že v bytě je rozhlasový přijímač, stanice BBC uveřejnila informaci, že se k místu činu dostavila ozbrojená skupina SAS. Krátce poté se bojovníci IRA vzdali. Věděli dobře, proč. S policií mohli vést boj, ale SAS – to už bylo něco jiného!

Založení
Jednotky SAS „Special Air Service“ se zrodily na počátku 2. světové války, kdy vznikaly „speciální“ jednotky. Jejich „otcem“ se stal kapitán David Sterling. Jednotka měla v roce 1942 asi 390 mužů. V témže roce prošla reorganizací a vznikl 1.pluk SAS. Po dalších přeměnách, kdy vzrostl počet mužů SAS, byla v lednu 1944 ve Skotsku vytvořena brigáda SAS. Skládala se ze dvou britských pluků (1.pluk a 2.pluk SAS), dvou francouzských pluků (3.pluk a 4.pluk SAS), belgické roty (později 5.pluk SAS) a spojovací roty. Jednotky SAS prošly tažením v africké poušti, na Sicílii, v Itálii a v západní Evropě. Získaly si pověst díky samostatným akcím svých malých skupin složených z velmi dobře vycvičených jednotlivců hluboko za nepřátelskými liniemi. Na sklonku války se velení britských pozemních sil rozhodlo zrušit SAS.

Během několika dalších měsíců bylo rozhodnuto, že se v budoucnosti přece jen najde uplatnění pro podobné aktivity. To vedlo k přeměně jednotky „The Artists´Rifles“ z teritoriální armády (TA) ve 21. pluk SAS. Číslo 21 vzniklo kombinací pluků SAS (1.a2.pluk).

Jednou z prvních britských operací bezprostředně po skončení 2. svět. války bylo potlačení povstání v Malajsku (1948-1960). Brigádní generál Michael Calvert, proslulý velitel brigády SAS z let 1944-45, přijel v roce 1951 do Malajska, kde založil útvar „Malajských zvědů“, který se rychle stal plukem. V roce 1952 byli „Malajští zvědové“ přeorganizovány na 22. pluk SAS, což znamenalo oficiální návrat jednotek SAS k bojovému použití jako armádních útvarů. V Malajsku se nemohla SAS vyrovnat žádná vojenská síla. Její příslušníci strávili velmi dlouhou dobu v hluboké džungli, kde se jim podařilo vytvořit těsné vazby s původním obyvatelstvem. Stali se průkopníky v seskocích padákem do vrcholků vysokých stromů, odkud se spouštěli k zemi pomocí zvláštních lan.

Jakmile se konflikt v Malajsku uklidnil, příslušníci SAS byli v listopadu a prosinci 1958 posláni na Arabský poloostrov, do Ománu. Připravili odvážný útok proti rebelům v pohoří Džebel Akhdar, a pak je na jejich vlastní půdě porazili. Po tomto úspěchu se 22.pluk SAS přesunul do Velké Británie. Po krátkém pobytu v Malvernu se nakonec usadil ve své nyní již známé posádkové základě v Brandbury Lines, v hrabství Hereford. Od té doby byl pluk zredukován na velitelství a dvě bojové roty.

Místem dalšího tažení jehož se jedna rota SAS v lednu 1963 zúčastnila, bylo Borneo. Vzhledem k úspěchu byla SAS často žádána o další akce, a proto se v polovině roku 1963 opět vytvořila třetí rota. V téže době vypuklo povstání v Adenu. A tak se v letech 1964-66 pohybovaly tři roty 22.pluku SAS mezi Velkou Británií, Borneem a Adenem. Lidé z 22.pluku tomuto období říkali „šťastná léta“. V roce 1967 obě války skončily a pro SAS nastalo období konsolidace a nového výcviku.

V roce 1969 doslova explodovala politická situace v Severním Irsku a jednotkám SAS začala dlouhá éra „poznávání“ tohoto regionu. Součastně se znovuobnovily staré problémy v Malajsku a Ománu a vynutily si návrat SAS. V červenci 1972, v bitvě u Mirbatu v Ománu, deset příslušníků SAS spolu s několika místními vojáky porazilo 250 rebelů.

Tažení proti povstalcům v 50.,60. a na počátku 70.let přinesla SAS novou roli, v níž se její příslušníci rychle přeorientovali na bezkonkurenční odborníky v oblasti protiteroristického boje. Na základě zkušeností z operací v Severním Irsku proti Irské republikánské armádě (IRA) a Irské národně osvobozenecké armádě (INLA) dokázali příslušníci SAS vypracovat nové způsoby boje s terorismem, které se staly vzorem pro celý Západ. Specialisté z SAS byli pak nejen žádáni vládami cizích států o konzultace, nýbrž i přímo angažováni do některých „zahraničních“ operací. Například v říjnu 1977 se dva muži z SAS zasloužili společně s německou jednotkou GSG 9 (více ZDE) o záchranu uneseného německého letadla v Mogadišu (více ZDE). Byli také „u toho“, když Nizozemci vedli operaci proti moluckým teroristům, kteří drželi jako rukojmí vlak s civilními osobami.

Nejslavnější epizodou byla akce na íránském velvyslanectví v Londýně, obsazeném teroristy v květnu 1980. příslušníci SAS tehdy předvedli celému světu před televizními kamerami své vynikající kvality. Příslušníci v prudkém útoku se speciální výstrojí a taktikou zlikvidovali čtyři z pěti teroristů, aniž by ztratili jediného muže.(více ZDE)

Když se zdálo, že silám SAS je trvale přisouzena role protiteroristické jednotky, přišel rok 1982 a s ním i válka s Argentinou na Falklandských ostrovech. 22.pluk byl okamžitě nasazen. Byli v prvním sledu při vylodění na ostrově South Georgia. Jejich původně první akce – účast na průzkumu po vysazení z vrtulníků byla vzhledem k špatnému počasí odvolána. Druhé vysazení se odehrálo na nafukovacích člunech. Mezitím se v Grytvikenu veliteli roty a jedné jednotce z roty D podařilo zneškodnit argentinskou ponorku „Santa Fe“, přemoci posádku a ostrov South Georgia dostat pod britskou kontrolu.

První vojáci z jednotek SAS se dostali na břeh východních Falkland dne 1.května. setrvali tam v těsné blízkosti nepřítele a navzdory počasí asi třicet dní. Podařilo se jim získat klíčové informace o pohybu vojsk nepřítele, zjistili přesné umístění nepřátelských letounů a prostorů námořní dělostřelecké podpory. Příslušníci SAS napadli dne 14.května ostrov Pebble, kde vyhodili do povětří 11 argentinských letounů.

Jejich posledním úkolem bylo provést hlučný a hodnotný diverzní útok proti východnímu cípu pohoří Wireless Ridge. Stalo se tak den předtím, než se Argentina vzdala. Kapitulace byla vyjednána podplukovníkem Rosem, který právě předal velení 22.pluku SAS. Odletěl do Stanley připravit podmínky kapitulace s generálem Menendezem.

Jak nakonec ukázaly samotné příklady z praxe, základním posláním SAS jsou zvláštní operace- sabotáž, výpad, získávání informací apod. Na rozdíl od všeobecného přesvědčení není protiteroristická aktivita ve Velké Británii jedinou sférou jednotek SAS. Její příslušníci provádějí útoky nebo zachraňují lidi v případech, kdy byl poškozen majetek V. Británie, anebo je-li nutné podniknout tajné operace. Dalším posláním SAS je organizace a výcvik přátelských sil.