Elitní bojovníci 601. skupiny speciálních sil se před měsícem vrátili z půlroční bojové mise v Afghánistánu. Nyní poprvé poodhalili roušku tajemství kolem svého přísně utajovaného poslání. Válčili s povstalci, krváceli a zachraňovali životy.
Na veřejnost se však dostane jen zlomek z toho, co skutečně ve válce prožili.
"Šlo o regulérní válku a vždycky šlo o život," popsal své dojmy velitel prostějovské 601. skupiny speciálních sil Ondrej Páleník. Když v květnu se svými muži do Afghánistánu odlétal, tvrdil, že to bude riskantní podnik, při kterém může zemřít.
 
Bojovali za "Bílého lva"
Zpátky domů se vrátilo všech 120 českých vojáků, beze ztrát. Na neklidném afghánském jihu však i oni krváceli v boji s povstalci Talibanu a teroristy.
Čelili nástražným zařízením na cestách, raketovým útokům i osamělým sebevražedným atentátníkům a střelcům na motorkách v nejnebezpečnější oblasti země, v provincii Kandahár. V okrese o velikosti Prostějovska, na území, které je baštou bývalého vládního hnutí Taliban.
 "Zranění kamaráda je nepříjemná událost, ale i k tomu jsme cvičeni, abychom se s tím dokázali vyrovnat, ale hlavně abychom mu dokázali co nejrychleji a nejúčinněji pomoci," řekl jeden z vojáků, který velel skupině speciálního určení a účastnil se tvrdých bojů. Své jméno však kvůli vlastní bezpečnosti a utajení nesmí prozradit. 
"Jsou to ty nejtěžší okamžiky, když se vaši vojáci dostanou do přímého střetu s nepřítelem. Kdy to člověk sleduje jen v rádiovém přenosu a spoléhá na jejich profesionalitu," dodal velitel Páleník.
Svou misi čeští bojovníci nazvali příznačně " Bílý lev". Během šesti měsíců v tvrdých podmínkách poučtě i velehor splnili přes tři desítky speciálních úkolů."Byly to snad všechny typy úkolů, k jakýn jsou speciální síly určeny", nastínil Páleník. Podrobnosti o nich však zůstanou navždy utajeny.

Češi dopadli dva polní velitele Talibanu
Jeden husarský kousek českých vojáků však velitel přece jen prozradil. Jeho mužům se podařilo dopadnout dva významné polní velitele Talibanu. "Když slyším otázku, jestli to tam opravdu ta stovka Čechů vytrhne, odpovídám, že ano. Podařilo se nám v oblasti významně přispět k oslabení Talibanu na jeho vlastním území," konstatoval Páleník.
V protiteroristické operaci Enduring Freedom (Trvalá svoboda) působilo celkem 120 českých vojáků od května po boku Američanů, kteří o jejich vyslání požádali.
Skupina se přitom účastnila všech významných operací koaličních sil včetně masivní ofenzivy Mountain Thrust namířené proti skupinám rebelů v oblasti. Hlavním úkolem českých bojovníků v Afghánistánu byl speciální průzkum, úderné akce a další druhy speciálních operací na jihu země s cílem eliminovat aktivity nepřítele, především skupin Talibanu a Al-Kajdy.
Čeští speciálové byli součástí mnohonárodního uskupení speciálních sil. Kvůli zvýšení efektivity bojových operací byl kontingent rozdělen na dvě větší části a několik menších skupin.
Dočasným domovem elitních vojáků byla základna pojmenovaná "CAMP PROSTĚJOV" v Kandaháru. Základnu vojáci vybudovali sami na malém území uprostřed písku a kamení.
V táboře po celou dobu platil vysoký stupeň pohotovosti, protože se základna stávala častým terčem raketových útoků povstaleckých skupin. "Na základnu dopadlo během šesti měsíců zhruba šedesát raket," vypočítává Páleník.
Místem, odkud čeští bojovníci vyráželi do akcí, byla pak jedna z operačních základen spojeneckých speciálních sil v těžko přístupném vysokohorském terénu. Z vysokých hradeb v horách vyráželi na terénních čtyřkolkách, vrtulníky i speciálně upravenými vozidly přímo do boje.
Právě ukončená mise českých speciálů se podobala nasazení v roce 2004. Čeští vojáci tehdy v nepřístupných afghánských horách pátrali po teroristech z Al-Kajdy a přívržencích bývalého vládního hnutí Taliban. Šlo o první bojovou operaci české armády od konce druhé světové války. Čeští vojáci tehdy vypátrali několik významných objektů Talibanu a Al-Kajdy a navedli na ně spojence.

Bojovníci natočili o tajné afghánské misi krátký film
Dramatické bojové akce, výsadky, ošetřování raněných i budování základny. To vše zachycuje krátký film, kterým chtějí elitní čeští vojáci z 601. skupiny speciálních sil přiblížit svým rodinám a známým přísně utajovanou misi v nepřístupných afghánských horách.
"Na území, kde jsme působili, byla regulérní válka. Měli jsme několik přímých bojů s nepřítelem. Ten za dobu našeho pobytu v zemi utrpěl obrovské ztráty, ale padla i řada koaličních vojáků," řekl velitel prostějovských speciálních sil Ondrej Páleník.
Z mise v Afghánistánu se vrátil před necelým měsícem se všemi svými muži. Většina informací o jejich působení zůstane navždy utajena. Pro své rodiny a známé však vojáci natočili krátký film, který o misi vypráví.
 "Není to žádný profesionální dokument. Je to sestřih různých částí, které naši kluci točili během celé mise, včetně bojových akcí," konstatoval Páleník. Krátký film podle něj vznikl proto, aby ho mohli vojáci promítnout rodinným příslušníkům.
"Pořád se nás ptají, co jste tam vlastně dělali? Ten film jim dá odpovědi na všechny otázky," tvrdí Páleník.

Film zachycuje celou misi
Film začíná ještě doma v Česku za zvuku Landova "Valčíku". Loučení s rodinami, pozdravy armádních špiček a nakládání techniky, vybavení a zásob do amerických transportních letounů. Po příletu do Afghánistánu přivítal české vojáky místo zázemí jen ušlapavý písek, kde si vystavěli základnu - Camp Prostějov.
"Bylo to těžké hlavně v začátcích, teplota dosahovala až 50 stupňů, obrovská prašnost," popsal začátky mise Páleník.
Během několika dní si postavili komplexní zázemí včetně ošetřovny, kuchyně a jídelny pojmenované U Čecha. Vyvěsili vlajku, vybetonovali plochy, vyrobili si hřiště pro plážový volejbal, vymezili střelnici a začali s tréninkem na skutečný boj v nedalekých horách.
"Základní tábor měl být odpočinková zóna pro bojové jednotky. Nakonec to dopadlo jinak. Místo odpočinku jsme hodně času trávili v krytech a bunkrech," vzpomněl Páleník. Na základnu totiž za šest měsíců dopadlo přes šedesát raket.
Další záběry ukazují trénink českých bojovníků před reálnými misemi. Jízdu na koních, střelby na terče i výsadky z vrtulníků. Češi přitom vytvořili rekord - za 9 dnů od příletu byli připraveni a začali plánovat operace. Po 13 dnech šli do ostrého boje. "Někteří říkali, že nám to bude trvat dva měsíce, ale my jsme byli daleko rychlejší," konstatoval Páleník.
Operace, při kterých likvidovali bojovníky Talibanu, Češi pojmenovali Bílý lev, jednotlivé úderné akce pak dostávaly název podle českých hradů a zámků.

Akční záběry ukazují boj zblízka
Jako z akčního filmu pak působí další část. Doprovodná hudba nabírá na tvrdosti. Je čas boje. Vojáci na záběrech připravují zbraně a kontrolují pásy s náboji do kulometů. Nastává loučení. Bojovníci vyrážejí z mateřské základny do předsunutého tábora vysoko v horách.
Kolona automobilů Land Rover a půjčených Humvee s po zuby ozbrojenými vojáky opouští brány základny a mizí ve tmě. Z horské základny pak Češi podnikají přes třicet tvrdých výpadů proti nepříteli, přímo na jeho území provincie Kandahár, která je tradiční baštou bývalého vládního hnutí Taliban.
Při útocích na jednotku používali talibanští rebelové nejrve taktiku "uděř a uteč". "V terénu nebylo těžké najít místo, odkud bylo možné jednou nebo dvakrát vystřelit pancéřovou pěstí či samopalem a utéct pryč," uvedl velitel.
Později se podle něj přestali povstalci bát odvetných leteckých útoků a každý boj se snažili dověst do úplného konce. "Jako speciální jednotka jsme měli přímé spojení na letectvo, které na naši žádost okamžitě udeřilo." uvedl Páleník.
Největším strašákem pro české vojáky byly ale nástražná výbušná zařízení, od obyčejných min až po velmi sofistikované systémy s dálkovým odpalováním. "Poslední novinkou byly nálože na dálkové ovládaní od auta," řekl Páleník.
Film mezitím vrcholí. Objevují se záběry z vrtulníků nad pustou krajinou nebo z noční mise přes přístroj nočního vidění. Nechybí skutečné přestřelky nebo zvuk autentického hlášení z rádiového spojení.
Nechybí záběry obyčejných Afghánců, jejichž důvěru si zanedlouho čeští vojáci získali. "Brali nás jako někoho, kdo je sice zdaleka, ale přišel jim pomoci," uvedl Páleník. Nechybějí proto záběry, jak čeští vojáci ošetřují děti, zraněné po útocích Talibanu.
Vousatí čeští vojáci projíždějí na koních vesnicemi. Kontrolují osoby, prohledávají domy. Klidné scény střídá děsivá noční střelba. O chvíli později vojáci zaměřují bunkr nepřítele a po výbuchu nacházejí těla mrtvých povstalců.
"Dělali jsme všechno proto, aby ten prostor, který jsme kontrolovali, už nikdy nebyl územím Talibanu," dodal velitel Páleník.


Zdroj: Natoaktual.cz